|
|
Vývoj protiteroristické politiky EU v období 2001-2011
Kousalíková, Kristýna
Bakalářská práce se zabývá analýzou vývoje protiteroristické politiky Evropské unie po útocích 11. září 2001 a celkovým zachycením unijního postoje vůči terorismu v průběhu prvního desetiletí od těchto útoků. V rámci vybraného období se zaměřuje na vývoj po dalších nejvýznamnějších útocích tohoto desetiletí – v Madridu (2004) a Londýně (2005). Pomocí komparace analyzuje hlavní rozdíly v reakcích EU na útoky, které byly spáchány mimo a uvnitř EU. Hlavním cílem práce je zachycení unijního postoje k teroristické hrozbě ve zvoleném období, na základě analýzy přijímaných protiteroristických nástrojů. Na závěr práce srovnávám přístup EU k boji proti terorismu s přístupem USA, jakožto globálním protiteroristickým aktérem a významným spojencem EU.
|
|
|
Mezinárodní terorismus a lidská práva
Gurská, Zuzana ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Bílková, Veronika (oponent)
Shrnutí: Mezinárodní terorismus a lidská práva Klíčová slova: mezinárodní terorismus, protiteroristická opatření, lidská práva Práce se v první částí soustředí na pojmy mezinárodní terorismus a lidská práva a na tři aspekty jejich vzájemného vztahu: bezprostřední dopad teroristických útoků na lidská práva přímých obětí a potažmo celé společnosti a aspekty spojené se zpětnou odezvou, kdy jednak dochází k porušování práv podezřelých osob v rámci represivních opatření, jednak k omezování práv a svobod nás všech v kontextu protiteroristické prevence. Řada států zpřísnila stávající a zavedla nová protiteroristická opatření a posílila pra- vomoci ozbrojených a policejních složek státní moci na úkor mezinárodně garantovaných lidských práv s poukazem na nutný "trade-off" mezi osobními právy a svobodami a národní bezpečností. Nicméně v mezinárodním právu existují flexibilní instituty umožňující realizovat represivní i preventivní protiopatření a současně nekompromitovat zaručená lidská práva. Druhá část práce se zabývá těmito flexibilními instituty, kterými jsou limitace a derogace lidských práv. Uvádí nutné podmínky jejich aplikace, v případě omezení lidských práv jde o dodržení základních principů legality a legitimity, rovnosti a nediskriminace, nezbytnosti a proporcionality, v případě derogace lidských práv se...
|
|
|
Mezinárodní terorismus a lidská práva
Gurská, Zuzana ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Bílková, Veronika (oponent)
Shrnutí: Mezinárodní terorismus a lidská práva Klíčová slova: mezinárodní terorismus, protiteroristická opatření, lidská práva Práce se v první částí soustředí na pojmy mezinárodní terorismus a lidská práva a na tři aspekty jejich vzájemného vztahu: bezprostřední dopad teroristických útoků na lidská práva přímých obětí a potažmo celé společnosti a aspekty spojené se zpětnou odezvou, kdy jednak dochází k porušování práv podezřelých osob v rámci represivních opatření, jednak k omezování práv a svobod nás všech v kontextu protiteroristické prevence. Řada států zpřísnila stávající a zavedla nová protiteroristická opatření a posílila pra- vomoci ozbrojených a policejních složek státní moci na úkor mezinárodně garantovaných lidských práv s poukazem na nutný "trade-off" mezi osobními právy a svobodami a národní bezpečností. Nicméně v mezinárodním právu existují flexibilní instituty umožňující realizovat represivní i preventivní protiopatření a současně nekompromitovat zaručená lidská práva. Druhá část práce se zabývá těmito flexibilními instituty, kterými jsou limitace a derogace lidských práv. Uvádí nutné podmínky jejich aplikace, v případě omezení lidských práv jde o dodržení základních principů legality a legitimity, rovnosti a nediskriminace, nezbytnosti a proporcionality, v případě derogace lidských práv se...
|
|
|
NATO v boji proti terorismu a formování kolektivní identity
Štulcová, Iveta ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Karlas, Jan (oponent)
Diplomová práce "NATO v boji proti terorismu a formování kolektivní identity" pojednává o vlivu hrozby mezinárodního terorismu na kolektivní identitu Severoatlantické aliance. Teroristické útoky na území Spojených států amerických z 11. září 2001 představují milník v historii Severoatlantické aliance, neboť to bylo poprvé, kdy byl aktivován článek 5 Washingtonské smlouvy. Hlavím argumentem práce je, že NATO bylo schopno znovu posílit svou identitu a reformulovat svůj účel i navzdory neshodám ohledně role Aliance v boji proti terorismu po 11. září. Hlavním cílem práce je najít vztah mezi vnímáním hrozby terorismu v rámci NATO a kolektivní identitou NATO, a to na základě předpokladů sociálního konstruktivismu a s pomocí konstruktivistické metodologie. Diskursivní analýza klíčových dokumentů NATO potvrzuje vliv 11. září na proměnu strategického uvažování v rámci Aliance, která vedla k zahájení řady aktivit mířených na boj s terorismem. Výsledky diskurzivních analýz Spojených států amerických, Velké Británie, Francie, České republiky a Polska potvrzují výchozí hypotézu práce, tedy že terorismus utvrdil pocit kolektivní identity mezi členskými státy a stal se novou hrozbou, vůči níž se NATO vymezuje. Členské státy NATO tedy vnímají NATO jako základ své bezpečnosti v měnícím se mezinárodním bezpečnostním...
|
|
|
Obchod s krvavými diamanty jako prostředek financování mezinárodního terorismu
Štekrová, Monika ; Rolenc, Jan Martin (vedoucí práce) ; Pavlicová, Vendula (oponent)
Terorismus je pojem, který bezpochyby vzbuzuje v lidech obavy a strach. Ve skutečnosti však nemají ponětí o tom, jak funguje. V prvních kapitolách se práce snaží popsat zdroje, ze kterých terorismus získává prostředky k jeho existenci. Méně známým prostředkem pro financování terorismu jsou krvavé diamanty, ale to neznamená, že jde o pojem, který není důležitý či se jím není nutno zabývat, právě naopak. Další část se pak věnuje samotnému pojmu "krvavé diamanty" a jeho vlivu na mezinárodní terorismus. Také zde nalezneme zmínku o snaze zavést opatření, která by pomohla ke kontrole světového obchodu s diamanty. Ovšem ne všechny země jsou ochotny spolupracovat a podporovat tato opatření. Z tohoto důvodu nemůže tento systém fungovat komplexně a dostatečně efektivně. Z hlediska mezinárodního terorismu, v poslední době neustále nabývá na významu těžba surovin a jejich následný prodej za účelem podpory opozičních vlád či teroristických organizací. Proto jsem zvolila téma "Obchod s krvavými diamanty jako prostředek financování mezinárodního terorismu", abych přiblížila tuto problematiku širší veřejnosti.
|
|
|
Mezinárodní terorismus: ekonomické a politické souvislosti
Korda, Filip ; Vošta, Milan (vedoucí práce) ; Kašpar, Václav (oponent)
Diplomová práce analyzuje dopady mezinárodního terorismu na ekonomickou a politickou sféru a demonstruje je na různých případových studiích. První kapitola se zabývá teoretickým rámcem a vymezením mezinárodního terorismu. Druhá kapitola je zaměřená na dopady mezinárodního terorismu na ekonomiku, s důrazem na mezinárodní obchod a cestovní ruch. Ve třetí kapitole jsou rozebrány politické odpovědi na mezinárodní terorismus a jejich důsledky. Čtvrtá kapitola slouží jako případová studie popisující dopady útoků z 11. září 2001.
|
|
|
Vliv terorismu na ekonomiku USA
Kupsová, Petra ; Neumann, Pavel (vedoucí práce) ; Antal, Jarolím (oponent)
Práce zhodnocuje vliv terorismu na ekonomiku USA. V teoretické části je vymezen pojem terorismu a popsány jeho možné dopady. Dále jsou charakterizovány jednotlivé druhy protiteroristických opatření a jejich nákladnost. V praktické části jsou vyčísleny bezprostřední škody způsobené teroristickými útoky z 11. září 2001 a vymezeny makroekonomické následky teroristických útoků obecně. Na příkladu USA jsou demonstrovány konkrétní náklady.
|
|
|
Mezinárodní terorismus a jeho příčiny
Hlaváček, Karel ; Kratochvíl, Petr (vedoucí práce) ; Lehmannová, Zuzana (oponent)
Práce podává analýzu příčin dnešního islámského terorismu. Jako teoretický rámec výzkumu používá sociálně-psychologickou teorii Ericha Fromma. Dochází k závěru, že islámský terorismus je důsledkem rapidní socio-ekonomické změny, která se odehrála v muslimských zemích po 2. světové válce a vedla k vykořenění a ztrátě orientace ve světě u části muslimské populace. Ta posléze přijala ideologii islamismu jako nový rámec orientace. Islámský terorismus je pak jednou ze strategií, kterou islamismus používá k dosažení svých cílů.
|
host ::
RSS.